Jak rozdělit dětský pokoj?

Mít více dětí je vždy radost. Sourozenci ale rádi fungují na základě vzájemného pošťuchování a neustálých potyček. Můžete jejich nevraživost zmírnit a poskytnout jim soukromí a pocit bezpečí díky vhodně rozdělenému pokoji. Víme, jak na to.

Optický klam

Pokud nechcete rovnou začínat velké přestavby a pokoj předělit přímo sádrokartonovou příčkou, můžete vyzkoušet optické rozdělení prostoru. I pokud spolu sourozenci vycházejí skvěle, velmi ocení, když jim zajistíte pocit soukromí, zejména s postupujícím věkem. Pokoj můžete jednoduše oddělit barvami.

Vezměte na pomoc nábytek

Nenásilně můžete pokoj rozdělit také pomocí nábytku, například pomocí policových dílů nebo psacího stolu. Využijte rovněž sedací pytle, velké pokojové rostliny (pokud už jsou děti větší a nehrozí kolize s květinou) nebo komody, jestli to dispozice pokoje umožňují. Skvělým řešením může být i posuvná panelová stěna. Nebojte se být kreativní.

>>> Dětský policový díl Maximus M21<<<

Na každého se dostane

Ať už zvolíte jakoukoliv rozdělovací variantu, myslete vždy na to, aby měly všechny děti dostatek světla, třeba až si budou chtít večer číst. Každé dítě by se mělo naučit toleranci a vzájemnému respektu ke svému sourozenci, ale přesto je důležité brát ohledy na každého z nich. Při rozdělování a rozvrhování pokoje je neváhejte přizvat na pomoc, jistě rády přiloží ruku k dílu a budou nadšené, že je pokoj vlastně jejich zásluhou.

Rosteme s dětmi

Dokonalou variantou je rostoucí nábytek. Třeba rostoucí postel nebo stůl. Můžete je měnit a přizpůsobovat potřebám pokoje podle toho, jak děti rostou. Myslete také na co nejvíce úložných prostor, abyste chytře ušetřili každý kousek pokoje. Psychologové doporučují, že by děti spolu měly obývat stejný pokoj do zhruba 10 let, pro upevňování vztahu. Pokud to prostory bytu dovolí, směle do toho.

>>> Dětská postel Arca 9 se spoustou úložného prostoru<<<

Zóny pro každou náladu 

Pokoj by měl také každému dítěti poskytovat soukromé zóny pro danou činnost - zónu spánku, zónu učení, zónu her. Tyto zóny by se neměly vzájemně míchat, aby dítě pociťovalo více samostatnosti a bezpečí. Zároveň by ale měly jít snadno propojit například posuvným nábytkem nebo pohybovatelnými částmi pokoje, aby si děti spolu mohly poklidně hrát a rozvíjet vzájemný vztah.